Žikov (zámek)
| Žikov | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Žikov, Petrovice u Sušice,  Česko |
| Souřadnice | 49°13′54,07″ s. š., 13°27′27,77″ v. d. |
  Žikov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38072/4-3415 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žikov je tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné vesnici u Petrovic u Sušice v okrese Klatovy. Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Žikovu pochází z roku 1331, kdy se ve vsi nacházel dvůr v držení Oldřicha ze Žikova. Dalším známým majitelem byl Břetislav Švihovský z Rýzmberka, který roku 1543 vesnici prodal městu Sušici. Za účast na stavovském odboji proti králi Ferdinandovi I. byla vesnice zkonfiskována a v roce 1551 ji koupil Kašpar Eichhorn z Reichenbachu.[2] Někdy od druhé poloviny šestnáctého století ve vsi stála tvrz, která byla na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století přestavěna na barokní zámek.[3]
Panství v té době vlastnila Františka Antonie Kořenská z Terešova se svými sestrami a společně je v roce 1701 prodaly Gottfriedu Konstantinovi Ratzenbergerovi z Ratzenbergu. Kromě Žikova s kamennou tvrzí, dvorem a pivovarem k němu patřily vsi Posobice, Libětice a Pích. Vdova po Gottfriedu Ratzenbergerovi Antonie statek složený z Žikova, Posobic a části Trsic prodala v roce 1716. V písemných pramenech z osmnáctého století je žikovský zámek uváděn jako panské sídlo nebo vrchnostenské obydlí (1757). Označení zámek použil až hrabě František Josef Desfours v roce 1804, když prodával žikovský statek Vincenci Martinu Rennovi.[2]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Památkově chráněný areál se skládá ze zámku (čp. 1), správní budovy (čp. 15) a hospodářského dvora s čeledníky, sýpkou, chlévy, stodolou a objektem u brány. Patří k němu také park s fragmenty ohradní zdi, dvě brány a altán s šestiúhelníkovým půdorysem.[3]
Jednopatrová zámecká budova má obdélný půdorys, mansardovou střechu a hlavní průčelí s devíti okenními osami. Patra od sebe odděluje kordonová římsa a fasáda přízemí je částečně členěna štukovou bosáží. První patro člení obdélná okna s rovnými nadokenními římsami a po celé délce průčelí vede lizénový pásek, ve kterém jsou drobná oválná okénka. Vrchol obvodové zdi lemuje korunní římsa. Interiér byl pozměněn novodobými zásahy, ale v přízemí se dochovaly valené klenby s lunetami.[3]
Chlévy stojí podél silnice a tvoří západní stranu hospodářského dvora. V severozápadním nároží stojí neomýtnutá sýpka se stanovou střechou. Má tři patra, z nichž dvě spodní podlaží jsou postavena z lomového kamene a horní dvě z pálených cihel. Dovnitř se vstupuje dvojicí velkých vrat v severní stěně a interiér osvětlují obdélná okénka s cihlovým stlačeným segmentovým záklenkem. Severní stranu dvora uzavírá patrový čeledník s průčelím zdobeným lizénovými rámy. Na něj navazuje správní budova s valbovou střechou. Její fasády jsou členěné lizénovými rámy a fabionovou korunní římsou. Na jižní straně dvora stojí stodola se spodní branou.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-17]. Identifikátor záznamu 150031 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Žikov – zámek, s. 222–223.
- ↑ a b c d Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-03-17]. Dostupné online.